Horská služba ČR, o.p.s.

Horská služba České republiky je obecně prospěšná společnost, která spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj. HS organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu, poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných, informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách, provádí hlídkovou činnost na hřebenech a sjezdových tratích a také provádí lavinová pozorování. Na podzim roku 2015 začala používat systém Robodrone Kingfisher, který by jí měl pomoci ve vykonávání všech svěřených úkolů. HS působí na Šumavě, Krušných horách, Jizerských horách, v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a Beskydech.

Vymezení projektu

Horská služba pořídila dron v první fázi pouze do oblasti Krkonoše, kde dlouhodobě provádí zdaleka nejvíce zásahů ze všech oblastí. V roce 2015 zde bylo vykonáno celkem 2689 zásahů. Oblast Krkonoše se člení na okrsky, a to Benecko, Černý Důl, Harachov, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Pomezní boudy, Rokytnice, Špindlerův Mlýn, Strážné, Velká Úpa a Žacléř. Celý prostor má rozlohu 420 km2, z toho polovinu tvoří exponovaný terén.

Horská služba plánuje dron využívat hlavně při pátracích akcích ve špatně přístupném terénu nebo při vyhledávání osob v lavinách, kdy zároveň může docházet k následným lavinám, což je nebezpečné pro samotné záchranáře. Kvůli nezbytnosti co nejrychlejší reakce, kdy každá minuta může být rozdílem mezi životem a smrtí, a protože nehody a mimořádné události nelze předem plánovat, není možné, aby si Horská služba dron pronajímala.   

Předpokládané fáze projektu

V investiční fázi jsou realizovány pouze náklady, přínosy plynou z provozní fáze. Na základě výročních zpráv je patrné, že Horská služba v rámci modernizace odprodává starší stroje formou veřejné dražby, proto lze předpokládat, že se bude chovat stejně také u dronu.    

Předinvestiční fáze Investiční fáze Provozní fáze Poprovozní fáze
Výběr vhodného dronu a jeho dodavatele Nákup dronu a vhodného vybavení, školení zaměstnanců, získání všech nezbytných povolení Testování provozu, pátrání po ztracených osobách, prohledávání lavin Odprodej vysloužilého dronu formou veřejné dražby
3 měsíce 7-8 měsíců 4 roky

Nelze odhadnout

Vymezení beneficientů

Mezi beneficienty patří Liberecký a Královéhradecký kraj, které primárně zabezpečují oblast Krkonoše, pokud je nutné nasadit vrtulník. Pokud je místo vrtulníku použit dron, vrtulník může být využit jinde, kde je potřeba. Druhým beneficientem jsou obyvatelé Krkonoš, pro které náhrada vrtulníku dronem znamená snížení hlučnosti v okolí. V případě, že vrtulník nebude z jakéhokoli důvodu k dispozici, budou beneficienty také turisté, po kterých bude možné pátrat pomocí dronu. Posledním beneficientem je Česká republika, pro kterou záchrana lidského života znamená, že tato osoba bude nadále přispívat do státního rozpočtu.

Nulová a investiční varianta

Nulová varianta - pátrání po osobách bez použití dronu

Dosavadní nejčastější příčinou nezdaru pátrací operace je pozdní zahájení i zdlouhavý vlastní průběh. Tradičním prostředkem je rojnice – trvá dlouho, než se shromáždí a obdrží pokyny. I pak se stanoveným prostorem pohybuje pomalu – pátrači potřebují přestávky na oddych. K tomu se přidává závislosti na lidském vidění – ve tmě nebo mlze lze osobu přehlédnout i ze dvou metrů. Dalším tradičním nástrojem jsou služební psi – ale postupují tak rychle jako psovod a určité faktory je mohou zmást. Pokud hledaná osoba dále postupuje nebo je naopak v bezvědomí, je šance na její vyhledání bez využití technických prostředků minimální. Proto se nasazuje vrtulník s termokamerou, jemu ale často brání ve vzletu nepříznivé povětrnostní podmínky, rychlost jeho nasazení komplikuje také vzdálená lokace, popř. plnění jiné mise.

Investiční varianta - pátrání po osobách s využitím dronu

Dron Horské služby

Horská služba vybavila svůj dron dvěma kamerami, jedna sleduje prostor před sebou a druhá prostor pod sebou, čímž je zvýšena efektivita pátrání. Při pozitivní identifikaci dron shodí na příslušné místo červený praporek, čímž místo identifikuje patrole, která se na místo okamžitě přesune. Dron je převážen pracovníky v terénu na skútrech, díky kterým se lze v řádu minut dostat na místo určení, kde je pomocí dronu okamžitě zahájeno pátrání, tato rychlost je nezbytná při zachraňování osob z pod laviny, kde je člověk schopen dýchat pouze kolem 20 minut, přičemž doba doletu vrtulníku je průměrně právě 20 minut.

Určení nákladů a přínosů pro všechny fáze projektu

Náklady Investiční fáze Provozní fázek Poprovozní fáze
 Nákup dronu ano    
 Nákup příslušenství  ano    
 Nákup baterií  ano    
 Obnova baterií   ano  
 Reálné opotřebení    ano  
 Opotřebení při neužívání      
 Mimořádné opravy a náhradní díly    ano  
 Upgrade (technické zhodnocení)    ano  
 Povolení k létání pilota ano    
 Povolení k provozování leteckých prací  ano    
 Pravidelná obnova povolení k létání   ano  
 Pojištění ano  ano  
 Příprava pilotů  ano ano  
 Oportunitní náklady    ano  
 Spotřeba energie    ano  

 

Předinvestiční fáze projektu není uvažována, protože tyto náklady nemají vliv na posuzování investice. Opotřebení při neužívání se týká baterií, nicméně Horská služba používá baterie Li-Ion, které se opotřebují pouze užíváním. Náklady na přípravu pilotů se vyskytují jak v investiční, tak v provozní fázi. Zatímco v investiční fázi je cílem, aby pilot získal povolení létat, v následujících letech se setká s nejrůznějšími podmínkami, kdy včasná nadrilovaná reakce je mnohdy to jediné, co zabrání zničení dronu. Jinými slovy, 10 tisíc Kč ročně vložených do dodatečných školení pilota může později zamezit destrukci dronu za 500 tisíc Kč. Oportunitní náklady vyjadřují ušlý zisk tím, že je daná částka investována do projektu, místo toho, aby byla uložena v bance například na termínovaném účtu, z čehož by plynuly úroky.

 

Přínosy Investiční fáze Provozní fáze Poprovozní fáze
Záchrana lidského života   ano  
Snížení rizika pro záchranáře   ano  
Úspora nákladů letové hodiny vrtulníku a jeho posádky   ano  
Snížení hlučnosti v okolí   ano  
Výnosy z prodeje vysloužilého dronu     ano

 

Mezi přínosy investiční varianty lze počítat jen ty, které by nebyly realizovány v případě nulové varianty. Lze tedy započítat pouze životy, které byly zachráněny v případě, že nemohl vzlétnout, nebo nebyl k dispozici vrtulník. 

Vyčlenění doplňkových neocenitelných nákladů a přínosů

Vyčleněn bude přínos v podobě snížení hlučnosti v okolí, který vzniká tím, že vrtulník s termovizí je nahrazen dronem se stejným příslušenstvím. Důvodem je účel projektu, jehož prioritou je záchrana lidského života, čímž se stává hluk nepodstatným. Navíc se v současnosti použití dronu a vrtulníku zatím duplikuje, tudíž lze snížení hlučnosti předpokládat až do budoucna. Na základě informací od náčelníka Horské služby bude dále vyčleněna proměnná snížení rizika pro záchranáře, protože při pátrání dlouhodobě nedochází ke zranění záchranářů.

Převod ocenitelných nákladů a přínosů na peněžní toky

Náklady Investiční fáze Provozní fáze
Nákup dronu  158 631 Kč  -
Nákup příslušenství včetně baterií  140 000 Kč  -
Obnova baterií  -  149 445 Kč
Technické opotřebení  -  12 600 Kč
Opotřebení při neužívání  -  -
Mimořádné opravy a náhradní díly  -  10 000 Kč
Upgrade (technické zhodnocení)  -  150 000 Kč
Povolení k létání a registrace pilota  4 400 Kč  -
Povolení k provozování leteckých prací  10 000 Kč  -
Pravidelná obnova povolení k létání  -  1 500 Kč
Pojištění  16 000 Kč  24 000 Kč
Příprava pilotů  75 000 Kč  120 000 Kč
Oportunitní náklady  -  17 858 Kč
Spotřeba energie  -  52 000 Kč
Celkem  404 031 Kč  537 403 Kč

Cena lidského života

Cenu lidského života lze vyčíslit pomocí metody lidského kapitálu, což je součet diskontovaných čistých výdělků. Průměrná čistá mzda v ČR činila v lednu 2017 21 511 Kč a průměrná střední délka života 79 let. Při 1% diskontní míře je hodnota života 30leté osoby vyčíslena na 9 960 818 Kč. Tato částka se shoduje s názorem experta z oblasti pojišťovnictví, který uvádí, že hodnota lidského života se pohybuje kolem 10 milionů Kč, s odchylkou ± 3 miliony Kč podle věku a dosaženého vzdělání.

Přínosy Investiční fáze Provozní fáze
Záchrana lidského života - 9 960 818 Kč
Výnosy z úspor nákladů letové hodiny vrtulníku a jeho posádky - 2 597 400 Kč
Výnosy z prodeje dronu - Nelze určit
Celkem - 12 558 218 Kč

Stanovení diskontní sazby

Pro výpočet diskontní sazby existují různé metody, jejichž výběr se liší napříč jednotlivými státy. V České republice je diskontní sazba stanovena Českou národní bankou a činí 5 %.

Výpočet kriteriálních ukazatelů

Pro výpočet hodnot kriteriálních ukazatelů je uvažováno, že za celou dobu trvání projektu bude zachráněn život jedné osoby.

Ukazatel Výsledek
Čistá současná hodnota 10 221 157 Kč
Poměr přínosů a nákladů 29,122
Index rentability 25,298

 

Vyhodnocení projektu a rozhodnutí o přijatelnosti investice

Možné scénáře při provádění pátrání
Varianta Prostředek pátrání Průběh
1 Rojnice  20 pěších, časově náročné, ve tmě nebo mlze lze osobu přehlédnout i ze 2 metrů
2 Psi  6 záchranářů psovodů, časově náročné - limitováno výdrží psovoda, pokud je hledaná osoba v pohybu nebo v bezvědomí, šance na nalezení je minimální
3 Vrtulník  v 5 % případů nemůže vzlétnout, vzdálenost základny = doba doletu 20 minut
4 Dron  2 záchranáři, na místě do 10 minut, doba pátrání limitována počtem baterií

 

Při pátrací akci prohledá 1 km2 za stejnou dobu dvacet pěších záchranářů, nebo 6 psovodů, vrtulník s termovizí, anebo dva záchranáři obsluhující dron s termovizí. Slabinou rojnice je dlouhá doba čekání na to, než se záchranáři sejdou na určeném místě a rozdají pokyny, a následně se rojnice pohybuje pomalu. Navíc ve tmě nebo mlze mohou záchranáři hledanou osobu velmi snadno přehlédnout a sami jsou během pátrání ohroženi možnými druhotnými lavinami nebo také zřícením do údolí atd. Pokud jsou použiti psi, rychlost pátrání je závislá na možném výkonu psovoda. V případě, že je hledaná osoba stále v pohybu anebo v bezvědomí, šance na její nalezení je minimální. Vrtulník byl v roce 2016 přivolán desetkrát, přičemž hledanou osobu vypátral ve dvou z těchto případů. Na jedné misi strávil průměrně dvě hodiny a dvakrát dvacet minut při doletu a odletu. V 5 % případů se stává, že vrtulník vůbec nevzlétne kvůli počasí, ale může také plnit jinou misi. Vzlétnout lze jen za takového počasí, které neohrožuje posádku a samotný stroj případnou havárií. Výsledkem kombinace těchto pátracích jednotek bylo během 92 pátrání v roce 2016 nalezení 20 % zdravých osob, 75 % podchlazených nebo zraněných a 5 % mrtvých osob.

Dron, který si záchranáři vozí na svém sněžném skútru, se na místo určení dostane do deseti minut a téměř okamžitě může zahájit pátrání, přičemž jeho obsluhu zabezpečují pouze dva záchranáři. Počet záchranářů je zásadní při vyčíslování nákladů na pátrací akci, protože tyto jsou rovny počtu zasahujících osob, vynásobeným jejich průměrnou mzdou. Dron může dále pátrat i za takového počasí, kdy nemůže vzlétnout vrtulník, protože zde jsou jeho piloti v bezpečné vzdálenosti a nejsou ohroženi ani počasím, ani následnými lavinami, riskuje se tedy pouze zničení dronu.

Za posledních pět let spadlo v Krkonoších 100 lavin, přičemž polovina z nich byla masivnějšího rozsahu. Pokud pod lavinou zůstanou lidé, mohou pod ní přežít 20 minut. Z tohoto důvodu není efektivní vyčkávat na seskupení rojnice, psovodů, nebo oněch 20 minut čekat na přílet vrtulníku, samozřejmě je také vyloučené si za tímto účelem pronajímat dron. Jako nejlepší řešení se ukazuje použití vlastního dronu, který dorazí na místo se záchranářem do 10 minut, a tudíž ještě zbývá polovina času na vyhledání a vyhrabání živé osoby. Dle statistik v České republice za posledních pět let zahynuly pod lavinou tři osoby, k čemuž by ale nemuselo dojít, pokud by tehdy byly drony k pátrání využívány.

Podle informací náčelníka Horské služby stráví záchranný vrtulník na jedné pátrací akci v průměru 2 hodiny, doba letu dronu je však závislá na počtu vlastněných baterií. Horská služba vlastní tři baterie a její dron se tudíž může zúčastnit pátrací mise pouze 45 minut, což ale nemusí stačit k nalezení ztracené osoby. Pokud by bylo do budoucna plánováno drony trvale při pátrání užívat namísto vrtulníků, muselo by být zakoupeno tolik baterií, aby s dronem bylo možné pátrat také alespoň 2 hodiny, Horská služba by tedy musela mít k dispozici dalších 5 baterií, čímž by vzrostly nejen investiční náklady, ale také provozní náklady na obnovu těchto baterií, a to každoročně o 83 tisíc Kč. Další možností by byl upgrade dronu, jehož účelem by byla výměna starých motorů, a dále pak vrtulí za delší, což by stálo 50 tisíc Kč. Výsledkem tohoto upgradu by bylo prodloužení výdrže baterií a to z 15 minut na 35, čímž by se délka možného pátrání při 3 bateriích, které Horská služba vlastní, téměř vyrovnala průměrné délce pátrání vrtulníkem.

Pokud by byl dron používán při pátrání místo vrtulníku, a to s možností délky pátrání 2 hodiny, zachránil by ročně průměrně 2 lidské životy, tedy 8 za dobu předpokládaného trvání projektu, jehož délka je limitována zejména morálním zastaráním technologie. Se zohledněním nákladů na dodatečný upgrade by byl při uvažovaném počtu zachráněných životů poměr přínosů a nákladů 80,38, což samozřejmě znamená doporučení investice. Další možností je, že drony budou užívány pouze v situacích, kdy je pro záchranu života zásadní rychlost zásahu, což je v případě lavin. Za předpokladu, že by za dobu trvání projektu byly zachráněny 3 osoby (které za posledních 5 let zemřely pod lavinou), poměr přínosů a nákladů by byl 30,14 a investice je opět doporučena k realizaci.

 

Text vznikl jako součásti diplomové práce Barbory Chalupové na základě dat poskytnutých Robodrone Industries a Horskou službou.

Úplná případová studie v PDF zde