HORSKÁ SLUŽBA

Zákazník a zadání úkolu

Horská služba ČR organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu, poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných, informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách, provádí hlídkovou činnost na hřebenech a sjezdových tratích, provádí lavinová pozorování... Na podzim roku 2015 začala používat systém Robodrone Kingfisher, který by jí měl pomoci ve vykonávání všech svěřených úkolů.

Výběr a konfigurace dronu

Horská služba si vybrala model Robodrone Kingfisher pro jeho univerzálnost, snadnou přepravitelnost a dobrý poměr cena/výkon.

Nejprve jej nechala vybavit jen jednou kamerou umístěnou na přídi, otočnou o 90po vertikále. Na základě testovacích letů nechala posléze zabudovat na záď další kameru hledící přímo na zem. Díky tomu sleduje operátor kontinuálně prostor před sebou i pod sebou, což zvyšuje efektivitu při pátracích operacích a také bezpečnost během přistávání. Na spodní část stroje může Horská služba snadno uchytit libovolné podvěsy pomocí montážního systému RIS.

Komunikace s dronem je zabezpečena vysokokapacitním digitálním přenosem s dosahem 3 km, dále pomocí mobilní datové sítě (Horská služba si navíc může tuto síť vytvořit/posílit za pomoci mobilních antén). Trasu letu lze předem naprogramovat (zejména pro tradiční lavinové svahy) a v průběhu mise upravovat. Samozřejmě je možné pilotovat dron i manuálně. Horská služba k tomu disponuje odolným tabletem s příslušným softwarem, dalším externím monitorem, vysílačkou JETI a připravujeme pro ni také speciální joystick umožňující manuální pilotáž ve zhoršených podmínkách a silných rukavicích.

Metodika a zajištění bezpečnosti

Dron je spolu s příslušenstvím (vysílačka, náhradní baterie...) přepravován na zadní části čtyřkolky, takže jej patrola rychle přiblíží k místu neštěstí. Horská služba pro zimní sezónu instalovala do podvěsu vlastní zařízení zahrnující detektor tzv. lavinových pípáků (PIEPS) a vypouštěč značkovacích praporků. Současně pátrá po přeživších vizuálně. A pomocí kamer rovněž sleduje, zda nehrozí pád následné laviny

Pro pátrací operace v letních měsících může Horská služba umístit do podvěsu megafon, na který lze zavolat z mobilního telefonu a vyzvat tak například ztracené turisty, aby zachovali klid, popřípadě dali posunky najevo, v jakém zdravotním stavu se nacházejí. Dron jim může vysadit také záchranný balíček, který jim usnadní čekání na příchod záchranářů.

Samotná bezpečnost nasazení dronu vychází z metodiky v letové příručce a intenzivního výcviku pilotů. Ti mohou v případě potíží vydat dronu pokyn k přistání, bezpečnému návratu, případně přistání za pomoci záchranného padáku. Některý z těchto mechanismů provede dron při předem nastavených kritériích i automaticky, pakliže se k tomu neuchýlí pilot. Přistávací, resp. pádová, rychlost prakticky vylučují újmu na zdraví či majetku.

Analýza získaných dat

Při hledání osob zavalených lavinou operátor poslouchá zvukový odraz signálu vyhledavače PIEPS ve sluchátkách na své helmě, zatímco dron systematicky křižuje laviniště. Při pozitivní detekci označí místo fáborkem, a tak k němu navede pátrače pohybující se po zemi. V budoucnu vyhodnotí dron signál automaticky. Přenos z kamer má k dispozici jak operátor na místě, tak středisko Horské služby.

Závěrečná reference

Schopnost dýchat pod lavinou si člověk udrží průměrně 20 minut. Zatímco patrola na skútru s dronem může být na místě již v řádu několika minut, záchranáři tvořící rojnici nebo disponující speciálně vycvičenými psy, se na místo dostávají další desítky minut. Včasná detekce obětí laviny dronem tak zvyšuje jejich šanci na přežití několikanásobně. 

Video reportáž

Videoklip

 Další informace

Prezi prezentace zde
Fotogalerie Flickr zde
Reportáž České televize zde
Článek iDnes zde
Článek Ozbrojeneslozky.cz zde
Pátrací a záchranné operace zde
Bezpečnost a ostraha zde